Pěstuješ si pokojovky, máš zahradu, skleník nebo lán zeleniny? Pokud ano a jsi navíc blázen do permakulturního stylu pěstování, chceš být soběstačnější i co se týká doplňování živin pro své zelené kamarády, tak pak je dnešní článek přesně pro tebe.
Pokud jsi žena, máš každý měsíc k dispozici o jedno super vlastní hnojivo více než muž. Menstruační krev je v podstatě obdoba oblíbeného konvenčního hnojiva NPK. Obsahuje v různém poměru dusík, fosfor, draslík a navíc například železo. A ty tak můžeš pravidelně každý měsíc doplňovat svým rostlinám přísun živin a vůbec nic tě to nestojí.
Dusík podporuje zdravý vzhled, barvu listů a květů a také zrání plodů. Fosfor má velký význam pro růst rostlin a tvorbu kořenového systému, ale jeho klíčový význam je ve fázi kvetení. Draslík také podporuje kvetení a zrání plodů a zvyšuje celkovou odolnost proti chorobám a škůdcům. Hnojivo v tekuté formě je lehce vstřebatelné pro rostlinu, ale zároveň má vliv i na kvalitu půdy.
Zajímavostí je, že hemoglobin v krvi a chlorofyl v rostlinách mají téměř totožnou chemickou strukturu. Liší se pouze v centrálním atomu. Zatímco u chlorofylu je tímto atomem hořčík, u hemoglobinu je to železo. Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů. Jejich molekuly řadíme z chemického hlediska do skupiny přírodních látek nazývaných porfyriny. Ty se uplatňují v energetických systémech živých organismů, člověka nevyjímaje. Zjednodušeně by se dalo říct, že chlorofyl se po konzumaci zelených potravin v lidském těle mění na hemoglobin. Organismus z chlorofylu bere hořčík a další cenné látky, centrální atom hořčíku nahrazuje železem a vzniká tak hemoglobin. Použitím menstruační krve ke hnojení rostlin tak vlastně navracíme přírodě to, co si od ní bereme.
Důležitá je samozřejmě i koncentrace výsledného "hnojícího roztoku", proto je potřeba menstruační krev před použitím naředit s vodou. Doporučené ředění je 1 díl menstruační krve a 9 dílů vody. Výhodou je, že na hnojení nemusíš nijak usilovně myslet, každý měsíc se ti, zvlášť pokud používáš látkové vložky, připomene samo. A na kvalitě rostlin je to opravdu znát! Pokud jsi svoje zelené kamarády dosud zanedbávala, můžeš pozorovat rozdíly klidně hned po prvním přihnojení. Listy budou zelenější a celkově rostliny vitálnější.
Pokud používáš látkové vložky, a před praním je namáčíš do studené vody aby krev pustila, máš v podstatě hotovo. Nemusíš se trápit přesnými poměry, protože při namáčení vždy použiješ více studené vody než by bylo třeba, aby byly látkovky pěkně ponořené. Stačí pak jen z látkových vložek opatrně vymačkat přebytečnou tekutinu (protože kroucením by sis mohla poničit nepromokavou vrstvu vložek) a zbylou směsí vody a krve můžeš ihned přihnojovat.
.jpg)
Příčí se ti používat menstruační krev jako hnojivo u rostlin, ze kterých se chystáš konzumovat plody, zvlášť pokud by mohlo dojít přímo k polití vznikajícího plodu při hnojení? Nezoufej! Můžeš podpořit v růstu a květu okrasné keře, stromy nebo jednoduše nakrmit svůj kompost a jím poté zeminu v příštím roce.
Na závěr doplním ta zbylá dvě naše hnojiva, která jsou zdarma a bylo by škoda je opomenout. Jedním z nich je naše moč, kterou je ovšem také potřeba před použitím naředit, nejlépe 1 díl moči + 9 dílů vody. Podporuje kvetení, takže ideální třeba k muškátům do truhlíku, jen tak na trávník, pod keře nebo do kompostu. Posledním hnojivem jsou naše hovínka. K tomuto tématu existuje celá pdf příručka, která se jmenuje Lidský hnůj a je ke ztažení na stránkách Permakultury cs. Já mám ráda přednášku Katky Horáčkové o "kadibudkách a lidském hnoji" z permakulturní konference 2021, která je volně ke shlédnutí na youtube, spolu s dalšími užitečnými materiály Permakultury cs. Hovínka je potřeba delší dobu skladovat odděleně, doporučuje se minimálně rok, pokud chceš výslednou zeminu použít pod keře a raději dva roky, pokud ji chceš použít na zeleninový záhonek.
2023 © Alena Hradilová